Spolky v Radešíně 

HASIČI 

(20.8.1935 –  20.8.2025)

S historií hasičského sboru v Radešíně nás již seznámil jeho současný starosta Zbyněk Pulec ml., a to v časopisu Střípky 2020 (zde, strana 6-7), nebo v rámci svého proslovu při oslavě 90. výročí založení sboru 15. června letošního roku z pódia u sýpek v parku. Dovolte mi, abych doplnila mozaiku pár kamínky, které jsem našla v kronice a v soukromém albu jednoho z pamětníků starých časů. 

Jak již uvedl starosta, založení sboru mělo přímou souvislost se dvěma velkými požáry, které se odehrály v roce 1933 a 1934 a které patrně ukázaly na potřebu hasičský sbor v obci zřídit. Vzhledem k malé velikosti obce došlo po založení hasičského sboru ke zrušení Vzdělávacího spolku pro Radešín. To byl jediný spolek v obci, který kdy (tedy kromě hasičů) v obci fungoval. Začnu tedy listovat kronikou od začátku a vyzobávat vše, co se týká přímo či nepřímo našeho hasičského sdružení:

Zápis v kronice 15.8.1927:

Jediný spolek zde se nacházející je Vzdělávací spolek pro Radešín a okolí.

Zápis v kronice za rok 1933:

Dne 29.4. t. r. byl velký požár ráno o půl desáté hodině. Chytily se stodoly velkostatku dodnes neznámým způsobem, a sice tak náhle, že ze všech třech vrat vyšlehl plamen skoro současně. Stroje a nářadí umístěné ve stodole úplně shořely. Dále stádo karakulských ovcí, které bylo umístěno v jednom oddílu stodoly, v počtu 84 kusů úplně bylo zadušeno a spáleno. Přijelo asi 20 sborů hasičských, kterým se podařilo požár lokalisovati, tak že ostatní hospodářské budovy se zámkem byly zachráněny.

Zápis v kronice za rok 1934:

Dne 1. srpna byl opět požár u velkostatku. Večer o páté hodině chytla se hájenka u pile a úplně vyhořela. Příčina není známá, snad od elektrického zařízení.

Zápis v kronice za rok 1935:

Dne 20. srpna 1935 byl v obci založen hasičský sbor a zakoupila se obcí motorová stříkačka za cenu Kč 10.000,-  i s hadicemi. Hasičský sbor si zvolil ve schůzi dne 1. září za starostu velkostatkáře Dra Maxe Duré. (Částka po přepočtení dle průměrných platů 1935 a 2025 by dnes odpovídala cca 720.000,- Kč.)

Vzdělávací spolek byl následkem toho zrušen. Působil v obci asi 15 roků. Úspory spolku v obnose Kč 1.700,- byly věnovány hasičskému sboru. (Částka po přepočtení dle průměrných platů 1935 a 2025 by dnes odpovídala cca 122.400,- Kč.) Knihy spolkem zakoupené v ceně asi Kč 2.000,- (dnes – 144.000,- Kč) byly věnovány obecní knihovně, čímž se tato značně zmohla co do počtu svazků. V létech 1931 a 1932 byly spolkem sehrány dvě hry se zpěvy – „Kráska ze Šumavy“ a „Z českých mlýnů“. Návštěva byla taková, že sál byl naplněn do posledního místečka.

Nově založený hasičský sbor sehrál na vánoční svátky s úspěchem divadelní hru „Osiřelo dítě“. Návštěva na divadle byla velice slušná.

Požárové neštěstí v tomto roce: Dne 30. listopadu v sobotu o půl šesté hodině večer vypukl požár ve stodole p. Jar. Baxanta č. 4 (dnes – Láníčkovi) a v malé chvilce stála celá stodola v plamenech. Nově zakoupená stříkačka byla následkem malé opravy v Brně, takže nově založený sbor hasičský byl takřka bezmocný a mohl se vykliditi pouze movitý majetek. V této době byla tak hustá mlha, že ani okolní vesnice nemohly oheň pozorovati, muselo být posláno auto do Bobrové, aby přijela stříkačka na pomoc. Autostříkačka z Dolní Bobrové požár zastavila, ale pouze tak, že bylo zachráněno stavení p. F. Bureše. Stavení p. Baxanta nebylo možno již zachránit. Škoda byla velká a pojištěním sotva do poloviny krytá. (Někteří pamětníci ale mají ten názor, že požár byl založen úmyslně a šlo o pojistný podvod.)

Zápis v kronice za rok 1936:

V létě pořádal hasičský sbor slavnost převzetí stříkačky od obce, za hojné účasti obecenstva a okolních hasičských sborů.

Zápis v kronice za rok 1937:

Hasičský sbor pořádal dvě divadla, při nichž návštěva byla slabá.

Obecní zastupitelstvo s místním sborem hasičů uspořádalo pietní schůzi při pohřbu zemřelého pana presidenta osvoboditele T.G.Masaryka. Na schůzi promluvil p.říd.uč. Klimeš z Bobrové. Schůze vyzněla vskutku pietně a byla navštívena všemi občany naší obce.  Zapůsobila hlubokým dojmem na místní občanstvo, zvláště proslovem pana řídícího Klimeše, který stručně vylíčil život a neocenitelné zásluhy, které pan president vykonal pro naši samostatnost a pro naši svobodu.  Po schůzi byly na ukončení zapěny státní hymny.

V novostavbě Josefa Polanského č. 29 vypukl požár, který byl místním sborem brzy uhašen. Škoda byla kryta pojištěním.

Zápis v kronice za rok 1938:

Hasičský sbor pořádal v červnu 1. okrskové cvičení s výletem v parku, které se úspěšně vydařilo velkou návštěvou i po stránce finanční.

Zápis v kronice za rok 1946:

Sbor dobrovolných hasičů pořádal ples, na kterém bylo vybráno 800,- Kč na obnovu Němci zničené vesnice Lidic.

Zápis v kronice za rok 1947:

Místní hasičský sbor zúčastnil se požáru v Bobrůvce u rybníka Cermana, kde vyhořely jak obytné, tak i hospodářské budovy. Dále se zúčastnili velkého požáru u rybníka Eduarda Starého v Dolní Bobrové, kde vyhořely úplně hospodářské budovy.  Požáry vznikly v obou případech od vadného elektrického vedení.

Zápis v kronice za rok 1950:

V tomto roce zemřel František Bureš, ve věku 77 let. Byl 14 let velitelem hasičského sboru a to až do své smrti. Byl to hasič tělem i duší.

Zápis v kronice za rok 1951:

Plenární schůze hasičského sboru svolána na 18.3. Na pořadu byla volba funkcionářů. Zvoleni byli: předsedou Josef Bartoš, prvním místopředsedou Ladislav Šmerda, druhým místopředsedou František Veselý.

Zápis v kronice za rok 1956:

Kulturní činnost v obci skoro žádná. Jediná složka v obci, požárníci, uspořádala pouze taneční zábavy, které bývají hojně navštíveny, avšak mládeži jsou spíše na škodu, protože se při nich obyčejně holduje alkoholu.

Zápis v kronice za rok 1960:

Požár hájenky č. 26: Dne 2. června kolem 16. hodiny se přihnala prudká bouře s průtrží mračen, že v několika minutách byla obec doslova zatopena. Přitom několikrát prudce uhodilo a blesk zapálil hájenku, kde bydlel hajný Frant. Zeman, topič Frant. Veselý a Adolf Tulis. Tito byli v prvých chvílích odkázáni sami na sebe, protože ve vesnici nikdo nevěděl pro lijavec, že hoří.  Až bylo cítit hodně kouře, teprve se lidé seběhli k vynášení nábytku a zařízení postižených, což jim bylo zachráněno. Pro Fr. Veselého byly uprázdněny  dvě místnosti v obecní budově č. 2, kde byl kancelář míst. nár. výboru a kulturní jizba s knihovnou. Toto bylo vše přestěhováno znovu do zámku, kde místnosti nevyhovují.

Zápis v kronice za rok 1965:

Požár u Sedmerů: Dne 27. května po 22. hodině vypukl požár v domku Frant. Sedmery čp. 14 (dnes Š. Bejdák), který ohrožoval sousední usedlosti čp. 15 a čp. 16. Požár byl díky pohotovosti místních požárníků omezen jen na čp. 14 a brzy zlikvidován, takže sousední budovy byly uchráněny. Požár v tomto domku, který byl dřevěný a zchátralý propukl z neznámé příčiny. Ještě téhož roku byl zhruba postaven nový zděný domek a pokryt.

K tomuto požáru se dochoval dokument „Zpráva o zásahu“ – dnes tedy více než 60 let starý:

O dva roky později, 21.9.1967 si paní Sedmerová vzala život. Možná požár jejího domu v této tragédii sehrál svojí roli…

Pohřeb se konal dne 24.9.1967.

Tolik tedy kronika, vzpomínky a staré fotografie z alb radešínských rodáků.

Milým hasičům věnuje při příležitosti jejich jubilea

JT

14.8.2025

A ještě krátký dovětek:

Od té doby, co jsme se do Radešína (někdy kolem roku 1990) přistěhovali, jsem vždy vnímala hasiče jako dobrou partu chlapů, kteří hrají v obci důležitou roli, i když zrovna nehoří.

Posledních pár let však bylo ovlivněno sporem o řekněme „způsob vedení obce a jejích priorit“, který se propsal i mezi některé členy hasičského sboru. Proti sobě byli postaveni lidi (s různě velkým dílem vlastního přičinění), kteří ve skutečnosti spolu žádný problém nikdy neměli, a věřím, že do budoucna mít nebudou. Nevím, jestli se tato generace zvládne oprostit od dědictví jednoho Brňáka, ale věřím, že mladá generace to rychle změní.