Masopust - maškara - vostatky

Slavil se ve dnech předcházejících Popeleční středě, kterou začíná 40denní půst před Velikonocemi. Protože datum Velikonoc je pohyblivé, byl pohyblivým svátkem i masopust. 

A teď již vzpomínky pamětníků:

Vostatky – ty se tady slavily! To vedl muj strejda  Juráček. Hrál moc hezky na housle. Bohouš Bartošů a ještě někdo hráli na harmoniku. A tancovalo se potom u Buršů v hospodě.“

Jo, to se chodívalo! Náš otec chodíval! Chystali si to na statku na zámku a vobešli dědinu. A hrálo se přitom. Myslím Bohouš Bartošů na harmoniku, ale to už nevím přesně. Pamatuju si na masku koňa, pak na tu nůši – v tom byl vždycky nějaký vycpaný panák nebo něco. No a medvěd – s nějakou kožešinou.“

„Maškara se tady držívala! Já si pamatuju, že otec si jednou udělal takovýho koňa z táákovejhle ráhen. To měl vycpaný slámou a byl mezi tím. Měl to na kšandách. Ale ten si dal tenkrát, když to nosil po dědině! Taky měl jednou takovou jako nůši. Jak se spíš dělaly pletený nůše na záda, tak to vyřízl, dole, tu díru, to byla taková stará nůša a do toho vycpali chlapa a on jako se oblíkl za babu a ta baba že v tem nosí toho chlapa v tý nůši. Takový si dělali si masky. A to se zapojili všeci. Všeci šli! Celá dědina! To nebylo tak, jak to je dneska, rozdělený na dvacet táborů! No,  jeden závidí druhýmu, jeden druhýho pomlouvá, a to tak nebejvalo.“

Josef Juráček (1911-1986, čp.8), tahoun zábavy a kulturního života v obci. Krásně hrál na housle a byl režisérem a hercem divadelního spolku. Byl hlavním organizátorem masopustních průvodů a dalších taškařic v Radešíně. 

Jolana Tulisová, únor 2024