Advent, Vánoce, SILVESTR

Z kroniky:

Ne, že by to s tématem nějak souviselo, ale v kronice na straně 85 je zápis, že 20. prosince 1949 byla v obci uspořádána oslava na počest 70. narozenin generalissima J. V. Stalina. Účastníci podepisovali zdravici. 🤪🚩

Ale zpět k Vánocům! Zajímavější je zápis z roku 1935, kdy byl založen hasičský sbor (20.8.). Tento nově založený hasičský sbor totiž sehrál na vánoční svátky 1935 divadelní hru „Osiřelo dítě“. Návštěva na divadle prý byla velice slušná. Divadlo se hrávalo na zámku a mělo oponu i kulisy. Škoda, že dnes už toto vymizelo, muselo to být krásné.

Od pamětníků:

Vánoční stromek

nechyběl v žádné rodině a býval bohatě a krásně nazdobený, i když jinak, než dnes. Perníčky, jablíčka, domácí čokoláda balená do celofánků, které se ale musely po snědení uhladit a dát do krabice a schovat zase na další rok. „Nebo cukrkandl se do toho dával taky.“ Ale i skleněné baňky a řetězy, a když byly peníze – i kolekce se dala koupit. „Bejvaly ty bonboniéry – takový ty z toho fondánu, pamatuješ? A tak napřed jsme snědli ty čokoládový a tyhlety tam zvostaly dycky nejdýl.“

Štědrovečerní večeře

„K večeři bramborovej salát a kapr. Jo jo, to  Düré všechno! Když byl výlov Pivovarskýho rybníka, tak za rybníkem byl takový haltýř. Tam se dávaly na Vánoce ryby pro deputátníky. A před Vánoci jsme si šli pro kapra. Bábička ho usmažila – to muselo bejt. Pohádka. Co vám mám povídat. Ale před tím celý den půst!"

„My jsme mívali kapra, salát a rybí polívku a do ní opražený rohlíky. A před tím se nesmělo jest celej den, abysme uviděli prase lítat!“

Dárky

„A víte, co my jsme dostávali jako dárky? No, krom nějaký ponožky  - to byl detail, to jsme nebrali, …KNÍŽKY. Naše babička. Eště si pamatuju ty knížky. Mičuda na vandru,  Ptáci Ohniváci myslim… A  Maruška a její Zlatovláska, Broučci, jo, samý takový, já nevím, kde to prostě sháněla. Tenkrát za války - to byly Kašpárkovy hezké pohádky české - takováhle kniha  barevná, jo, no já hned: „Jé, knížky!“ To bylo moje, no krása. Tak jsem byla celá ráda, no bylo to hezký.“

„No, jinak moc dárků nebejvalo. Obyčejně jsme dostávali něco na sebe. Třeba nějakou zmijovku – krásnou, vlněnou. Nebo ponožky.“

Půlnoční…

„A na půlnoční – pěšky do Bobrový do kostela. Düréovi tam měli extra místo. Když se přišlo bočním vchodem od fary, tak za roh byla taková lavice a ještě pod kazatelnou – to bylo pro ně místo, tam sedávali oni. A my jako děcka – holky jsme stávaly před něma a kluci na druhej straně.“

„A na Štěpána

bejvala každý rok muzika. To bylo lidí! Všady! Sál, kuchyně! Určitě o moc víc než 100. To bylo všechno plný! Chodívali sem z Bobrůvky, ze Sklenýho, z Rádenic, z Bohdalce, z Podolí, z Bobrový. Vono nikde nic nebylo, televize nebyla, jenom rádio, no tak lidi se takhle scházeli…“

„A Tři králové chodili.

To se drželo ty svátky, to bylo automatický.“

Vánoce, na které nikdy nezapomenu:

„A tak - obyčejně nás naši vyhnali na celej den ven, no a tak jsme řádili na klouzačkách a na tem a já jsem měl takový silný tepláky - a to víš ty tepláky starý, to byly takový bomby, a byli jsme mokří durch. No a tak oni:  „Pojďte kluci už dom,“ a tak jsem přišel dom a nenapadlo mě nic jinýho, starýho vola už ale v 8. třídě, než si sednout na ty kamna a jak ta pára vylítla tak sakumprdum všechno spálený aj i tady pytlik - všechno spálený, tak celej Štědrej den sem proseděl v tý velký misy takový, jak byl velkej lavor - ve sněhu. Dali do toho sníh a chladil jsem to, to byl Štědrej den tenkrát. To byla blbost, no to víš, my jsme měli ty veliký kamna a máti to víš, na Štědrej den to bylo rozpálený všechno, tak jsem já se na to přisedl, abych se ohřál ty, to byly nápady, viď a jak ta pára vylítla? Člověče to bylo. To bylo, to bylo hrozný.“

Kdo jako první napíše správně (na mail uvedený v kontaktu) autora této poslední vzpomínky, získá hodnotnou cenu. 😋

Silvestr

Vzpomínky na silvestra od pamětníků se trochu rozcházejí. Někdo říká, že nic nebylo, a ani doma se silvestr na rozdíl od Vánoc moc neslavil. Někdo naopak tvrdí, že „vobyčejně na silvestra bejvala muzika nebo něco takovýho, slavilo se v hospodě a dělala se sranda.“ Tak ponechám zatím (do doby komplexnějšího průzkumu) bez komentáře a namísto toho připojím svojí vzpomínku na silvestra 2008, což je už krásných 15 let na časové ose doleva (už jsem také skoro pamětník).

Hotel asi zrovna tou dobou nebyl v provozu a společenský život obce se přesunul na zámek. V létě i v zimě. Byla to krásná doba. Kubíčci velkoryse dali k dispozici hospůdku a dvůr před zámkem. Slávek Náglů se ujal šenku. V létě jsme sedávali nad oroseným pivem buď v podloubí v průchodu do parku, nebo na lavičkách ve stínu pod staletou lípou. 

A v zimě 2008 se v kamny vytopené hospůdce sešla skoro celá vesnice k oslavě příchodu nového roku. Pamatuji si na krásnou kamarádskou atmosféru mezi všemi, na legraci u stolu, kde jsme seděli my, Jana s Fandou, Dáša se Slávkem, Milena s Petrem. Na Milenino vyprávění, kterak malé dcerky nedopatřením jednou náhodou uviděly velkého „hada“ a navrhovaly mamince, že ho společně zabijí. (To by bolelo.😄)

No vida, přijde jeden ajťák z Brna a vše je jinak.

Jolana Tulisová, prosinec 2023